Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pollock a Jung
Dvořáková, Simona ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Na příkladu Jacksona Pollocka ve vztahu k analytické psychologii Carla Gustava Junga zkoumám použití Jungova symbolického slovníku reprezentujícího archetypy kolektivního nevědomí. Od úvodní části kontextu doby přecházím k objasnění pojmu nevědomí a klíčových psychologických aspektů, jejichž porozumnění hraje zásadní roli pro možnou interpretaci některých z Pollockových raných děl. Poukáži, že nejen psychoterapie, kterou poprvé podstoupil v roce 1938, ale i jeho hlubší zájem o psychologii překračují požadavky na vlastní léčbu a vytvořily elementy jeho osobní ikonografie. Je to patrné od roku 1941, kdy začínají být jeho práce bohatěji vrstvené v imaginaci. Podle Jungových principů se jeho zájem zároveň soustřeďuje k mýtu a kultuře raných civilizací - asyrské, egyptské, mayské a dalšímu před-kolumbijskému umění. K rozšíření jeho nevědomého symbolismu docházelo skrze teorie Johna Grahama, nebo znalosti "Modern Man" literatury Josepha Campbella nebo Harvey Fergussona. V závěru se zabývám otázkou aplikace Pollockových zkušeností z psychoanalýzy na vizuální jazyk jeho uměleckého díla. Snažím se nalézt odpověď; do jaké míry je možné prokázat objektivnost psychoanalytického výkladu jeho užité symboliky, za přítomnosti dalších vlivů a zároveň neopomenout skutečnou podstatu předmětu jeho umělecké praxe. Powered by...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.